"Všemohoucí, věčný Bože, Tys povolal svatého Ondřeje za apoštola, aby hlásal evangelium a byl pastýřem Tvé církve; na jeho přímluvu stále ochraňuj a veď všechen svůj lid. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen."(závěrečná modlitba z breviáře)
Při pohledu na Olomouc od jihu vytváří zvláštní dominantu v předměstské části prospektu vysoká jehlanovitá věž kostela sv. Ondřeje ve Slavoníně. Při bližším pohledu rozeznáme v průčelí kostela mohutnou zvonici s renesančním cimbuřím.
Farní kostel je zasvěcen sv. Ondřeji, který byl prvním apoštolem a bratrem Šimona-Petra. Jeho socha je na hlavním oltáři uprostřed a jeho atribut je kříž do písmene X na jakém byl ukřižován. Po stranách je sv. Petr a Pavel. Na stropních obrazech je znázorněn Ježíš, jak povolává Ondřeje a další rybáře, aby jej následovali. Na druhém obraze již hlásá Ondřej Boží slovo lidem (v jižním Rusku a na Balkáně) a na třetím obraze je jeho ukřižování v Patrasu.
listopad 2024
Úmysly Celosvětové sítě modlitby s papežem (Apoštolátu modlitby) na rok 2024
Úmysly modlitby apoštolátu:
Úmysl papeže
Za všechny, kteří ztratili dítě
Modleme se, aby všichni rodiče, kteří truchlí nad úmrtím syna nebo dcery, našli ve svém společenství podporu a získali od Ducha Utěšitele pokoj srdce.
Národní úmysl
Za pečující
Modleme se, aby ti, kdo dlouhodobě pečují o potřebné, nalézali prostor na obnovu svých sil v Božím slově, svátostech a přátelských vazbách.
Naléhavý úmysl Celosvětové sítě modlitby s papežem na měsíc listopad 2024
Modleme se, aby vše, k čemu dospěla synoda o synodalitě, bylo pro dobro církve
V pořadí 16. generální shromáždění biskupské synody v Římě skončilo 26. října 2024 zveřejněním závěrečného dokumentu. Shrnuje plody nejobšírnějšího procesu konzultací v dějinách církve. Trval čtyři roky. Je nutno obdivovat postupný proces učení se komunikovat s úctou, otevřeně a kultivovaně. Nenajdeme ve světě obdobu velkolepého vnitřního kvasu, jímž se vybrala latinská katolická církev i církve východní. Spory, nevyjasněné postoje či nejistota, jež doprovází celé dějiny církve, otevírají nové podoby jednoty v různosti. Proto je dílem Ducha Svatého: působí plodnou a tvůrčí a ozdravující rozdílnost společně sdílených Božích tajemství. Boží lid očekává Kristův příchod ve slávě tím, že mu vychází vstříc. Jak? Tím, že vyzařuje světlo Krista zmrtvýchvstalého ze své tváře. Na první místo klade synoda toto živé evangelium. Boží lid kráčí společně za těmi, kdo jej na cestě k Otci předešli v čele s Kristem, a zároveň s těmi, kdo k Otci přivádí a neopouštějí nás: Kristus i všichni jeho služebníci. Společně, usilovně a radostně k jedinému cíli: k dovršenému království a ke konečné proměně do slávy se svým Králem (LG 5). Spojení, které nám nikdy nebude odňato. Začíná nejdůležitější fáze synody: její uskutečnění. Ptejme se podruhé: Jak? Papež nám naznačuje odpověď ve své nové encyklice O lidské a božské lásce Srdce Ježíše Krista: "Církev potřebuje prohloubit spíše lásku. Mnohem více než reformovat struktury." Hlavní povinností synodální církve je radost z rozdílnosti, jež působí Duch, dále radost z nové podoby jednoty, tvořené Duchem, a konečně radost poutníků naděje, které Otec vyhlíží. Budoucí svět potřebuje více než kdy jindy setkat se s radostným očekáváním dovršení a proměny světa. To je hlavní plod synody: nová zjevnost směřování, které jediné dává našim diskuzím ochotu, smysl, náplň, formy, i formulaci překážek.
Denní modlitba apoštolátu modlitby
Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den a ve spojení s tvým Synem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje svou oběť za záchranu světa, ti v něm nabízím své modlitby, práce, utrpení i radosti. Duch Svatý, který vedl Ježíše, ať je i mým průvodcem a dává mi sílu svědčit o tvé lásce. Spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve, to všechno přináším jako svou nepatrnou oběť zvláště na úmysly Svatého otce a našich biskupů.